|
|
The 2016 Coup d'Etat Attempt in Turkey and its Impact in Kosovo: A look into the Media Discourse Surrounding the 2018 Gulenist Extraditions and the Resulting Turkish-Kosovo Relationship.
Day, Ryan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
The overall purpose of this thesis is three folded; to analyze Turkey's constantly changing influence since the 1990s in the Western Balkans, consider the failed 2016 coup attempt in Turkey and the anti-Gülenist campaign by Erdogan in the region (with Kosovo as the focus), and to delve into the international and local media discourse surrounding the deportations of suspected Gülenist from Kosovo with the help of Turkish intelligence on March 29, 2018. Employing a mixed methodology approach, the author evaluated existing sources in an attempt to answer the research question; "In what ways has the 2016 Coup d'état attempt in Turkey resonated in the Western Balkans, and how did the local and international media discourse portray the 2018 Gülenists extraditions from Kosovo to Turkey?" The research holds that while the media discourse displayed Kosovo and Turkey's actions as being in violation of numerous international laws, the issue was quickly swept away from the spotlight. Since 2012 (the beginning of the Erdogan-Gülen rift) and especially following the 2016 failed coup attempt in Turkey, Erdogan has been emboldened by his growing personal relationships with key Balkan politicians. This has led to continued demands (thus far met with little success) that Western Balkan states arrest and deport...
|
|
|
Obraz Československa v Chile po převratu roku 1973 a československá propaganda proti chilskému vojenskému režimu
Hartman, Matouš ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Následující diplomová práce se věnuje problematice ideologického konfliktu mezi Východním blokem a chilskou vojenskou juntou. Autor textu zkoumá mediální obraz Československa v Chile a analyzuje mediální propagandu v ČSSR vedenou proti chilské vojenské vládě. Mediální kvalitativní analýza doplňují vzpomínky čtyř Čechů, kteří prožili kritické roky chilských dějin přímo v jihoamerickém státě. Autor se soustředí na roky 1973 a 1988 a 1989. První je začátkem chilské diktatury, tedy obdobím největšího šoku. Roky 1988 a 1989 pak vymezují konec nedemokratických režimů v Chile, respektive Československu. Pro mediální analýzu byly vybrány nejvýznamnější deníky v obou státech. V Chile se jedná o El Mercurio a La Segunda, v Československu Rudé právo a Mladou frontu. Mediální analýzu doplňují rozhovory s Milanem Syručkem, vedoucím zahraniční rubriky Mladé fronty k roku 1973, a Bohuslavem Borovičkou, zahraničním zpravodajem Rudého práva v Havaně, který se roku 1988 dostal do Chile u příležitosti referenda o budoucnosti vojenského režimu. Práce nabízí teoretickou část, v níž autor shrnuje moderní dějiny Chile a problematiku ideologií v jihoamerickém státě. Na jedné straně tu stál konzervativní antikomunismus, jehož kořeny sahají k začátku dvacátého století, na druhé straně pak allendovská vize socialismu,...
|
|
|
Vztah mezi Spojeným královstvím a Ománem v kontextu britské politiky vůči Perskému zálivu v 70. letech 20. století
Fričová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce pod názvem Vztah Spojeného království a Ománu v kontextu britské politiky vůči Perskému zálivu v 70. letech 20. století se zabývá vývojem kontaktů mezi Spojeným královstvím a Sultanátem Omán a jejich dopadem na snahy potlačit povstání v jihoománské provincii Dafár. Text je analýzou britsko-ománské spolupráce a za využití přímé i nepřímé metody historického výzkumu se snaží zodpovědět, do jaké míry se vztah obou zemí lišil od britských styků s dalšími státy Perského zálivu a proč se právě v případě Ománu Britové rozhodli odklonit od oficiální politiky stahování vojenských jednotek z oblasti na východ od Suezského průplavu. Práce nejdříve popisuje historii britsko-ománského vztahu v období od konce 18. století do roku 1959, dále se soustředí na rozhodnutí Wilsonovy a Heathovy vlády o odchodu z Perského zálivu a následně rozebírá podíl britských vojáků na operacích v Dafáru. Prostor je věnován především klíčové roli ománského státního převratu a nástupu sultána Kábúse k moci při porážce rebelie, stejně jako společným britsko-ománským pokusům vytvořit efektivní protipovstaleckou strategii. Opomenut není ani fakt, že dafárské povstání ve skutečnosti bylo mezinárodním konfliktem, jehož se kromě Spojeného království účastnil nespočet dalších zahraničních aktérů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.